Náboženské tradice Asie - Předmluva k 1. svazku

Vítám nové vydání této souhrnné publikace o náboženských tradicích Asie, nyní zrevidované a rozdělené do dvou svazků. Její část zabývající se náboženstvími “na střeše světa” jsem před lety, ještě jako ředitel Orientálního ústavu AV ČR, recenzoval v prvním vydání pro Masarykovu univerzitu.

Autor v této práci uplatnil svou odbornost v indologii a výsledky svého výzkumu v oboru indických náboženství a filozofických systémů a jejich vlivu na tradice ostatních asijských zemí. V podrobném líčeních tradic těchto zemi se opírá o rozsáhlou znalost prací odborníků starší i nejnovější doby a zpracovává je podle svých zásad vyplynulých ze znalosti metodického postupu srovnávací vědy náboženské, známé dnes jako religionistika. Při tom neváhá při interpretaci použít vlastního úsudku na základě své filozofické erudice.

Publikace je užitečná pro odborníky zejména tím, že zasazuje jednotlivé obory do širší souvislosti, což může být i pro ně podnětné. Čtenářstvo z řad veřejnosti se zájmem o asijskou kulturu a historii a zejména o orientální nauky pak dostává do ruky přehlednou a srozumitelnou příručku, která mu umožní doplnit a případně opravit údaje obsažené v nesčetných populárních publikacích, které občas prezentují svou látku z hlediska dílčích a někdy i sektářských perspektiv. Zde tedy mají kvalitní kompendium z kterého lze s důvěrou čerpat. Jako nepostradatelný průvodce studentům religionistiky i orientalistiky se osvědčilo již první vydání.

Druhé vydání v péči známého nakladatelství hodnotné literatury s orientální a duchovní tematikou akademického i populárního rázu se širokým okruhem čtenářů, jakož i čtivý sloh publikace, nepochybně zajistí její proniknutí do nejširších vrstev.

Zvlášť bych poukázal také na to, že autor oživil přesný způsob transliterace indických slov zavedený kdysi jeho učitelem indologie profesorem Lesným, který je nově opět oceňován zejména čtenáři literatury o józe a buddhismu. V tibetské části autor přidal k mé fonetické transkripci tibetských jmen a výrazů transliterace užívané v zahraničních publikacích a tím umožnil jejich snadnou identifikaci čtenářům cizojazyčných knih. Také nesnadný problém obeznámení širší veřejnosti s čínským transkripčním systémem pinyin vyřešil jeho paralelním uváděním vedle české fonetické transkripce vyvinuté na základě původní metody profesora Průška, pod jehož vedením autor studoval čínské klasiky, a Wade-Gilesovy transkripce užívané donedávna zejména v anglických publikacích.

Prof. PhDr. Josef KOLMAŠ, DrSc.
bývalý ředitel Orientálního ústavu Akademie věd ČR