MM romance Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
Jsem knihomol z Plzně, doma mám velké množství knížek, něco přes 1300 a již několik let let mám i svůj knižní blog, kam píšu recenze a na svůj instagram také dávám knižní fotografie toho, co aktuálně čtu... Rád dostávám tipy na knížky a rád se seznamuji. Nebojte se mi tedy napsat... :)
V poslední době také čtu hodně v angličtině především v žánru MM romancí a rád komunikuji přímo s autory, pokud se nabízí ta možnost.
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje čtenářské kolekce
MM romance Moje aktivity
Nejnovější kniha od české autorky Lenky Hnátové nese název Vynucených 7 dní a sleduje příběh dospívajícího Rikiho a jeho bývalého švagra Marka. Jak tohle dopadne?
Příběh je v podstatě jednoduchý. Mladý, téměř 17letý, Riki se jednoho dne zjeví u dveří svého bývalého švagra Marka a tvrdí mu, že ho miluje a chce s ním žít jako jeho partner. Jenže Marek je heterosexuál a nevěří, že se na tom dá něco změnit. Riki je však odlišného názoru a tak má celý týden na to přesvědčit Marka o opaku a o tom, jak je dobré, když se o něj stará někdo, kdo ho miluje. Nic víc, nic míň. Ale to všechno vám kniha Vynucených 7 dní nabízí.
Lenka Hnátová svou nejnovější LGBT knihu rozdělila do kapitol podle jednotlivých dní a ty pak na několik dalších podkapitol. Během knihy je vidět vývoj v chování Marka, který si postupně přestává být tak skálopevně jistý svým přesvědčením. Riki naopak neustává a je si stále jistý tím, že se mu i přes jisté peripetie podaří Marka získat. Čtení Vynucených 7 dní rozhodně není nuda, ale zároveň je to lehké oddechové čtení, ideální pro chvíle odpočinku, třeba na léto k vodě. Ačkoliv se jedná o MM romanci, tak v knize nenajdeme dlouhé explicitní popisy erotických scén, protože kniha se zaměřuje spíš na vývoj postav a na jejich emoce, než na tuto naturalistickou stránku. I vzhledem k Rikiho věku to dává docela smysl. Občas se ale některé motivy opakují, což mi někdy vadilo, že se zas a znova vracelo něco, co bylo zmíněno o pár kapitol dříve.
Kniha je propracovaná po grafické stránce všude jsou bubliny, což je přezdívka, kterou dal Marek Rikimu. Zároveň jsou velice zajímavě černou barvou odlišeny pasáže v knize, které jsou vzpomínkami na minulost. Když jsme u grafické stránky, tak se ve stejném duchu nese i záložka, placky a také velký hrnek na kafe či čaj, všechny tyhle dárkové předměty jsou k dispozici na eshopu nakladatelství Canc, které Vynucených 7 dní vydalo. Co už je o poznání slabší a za mě možná nejslabším článkem celé knihy, je obálka od Theresy Black. Možná jsem jen zmlsaný některými jinými českými obálkami, možná je to tím, že si až příliš rozšiřuji obzory anglickými knihami. Sečteno podtrženo, znám prostě hezčí obálky a jelikož jsem impulzivní čtenář, který dá na první pohled, jen podle obálky by mě asi kniha neoslovila. Ale oslovilo mě téma věkového rozdílu a byl jsem zvědavý, jak si s ním poradí v žánru LGBT romance česká autorka Lenka Hnátová, se kterou se známe osobně.
Lenka Hnátová je česká autorka, která se věnuje psaní romantické literatury, mimo jiné také v žánru LGBT+. V její první LGBT knize Táhni z mé hlavy se autorka věnuje příběhu mladého Mártyho, který slaví 20. narozeniny a jeho kamarádky mu objednaly gigola, jenže Márty se domnívá, že se jedná o striptéra. Toto nedorozumění je posléze zdrojem mnoha vtipných příhod, které se odehrají během jedné společné noci.
Celý příběh je vyprávěn z pohledu Mártyho, který je velice zmatený. Krátké kapitoly podporují rychlé tempo čtení. Ačkoliv to zpočátku vypadá, že celá kniha bude jen o té jediné strávené noci plné nedorozumění, příběh Mártyho a Ádriho má ještě v dalších kapitolách pokračování. A ani to není vše, protože na závěr si pro nás autorka připravila ještě bonusovou kapitolu a také speciální vánoční kapitolu. V knize se probírá téma erotiky a sexu, ale ne příliš explicitně, co za sebe považuji za důležité je zahrnutí prvku rodiny a jejího názoru na to, že jejich syn je homosexuál a žije s přítelem. Je to i dnes stále téma, které není radno opomíjet. Knihu Táhni z mé hlavy tak mohu směle doporučit jak čtenářům, kteří hledají nenáročné a oddechové čtení, tak i těm, kdo třeba s žánrem MM romancí teprve začínají. Čas strávený s knihou Táhni z mé hlavy nepovažuji za zbytečný a jsem rád, že se mi kniha dostala do ruky.
Autorka Lenka Hnátová pochází z Plzně a podařilo se nám navázat osobní spolupráci, díky které jsem mohl zrecenzovat její první LGBT knihu Táhni z mé hlavy. V rámci naší spolupráce se můžete těšit i na recenzi na její nejnovější knihu Vynucených 7 dní, která vyšla v nakladatelství Canc. Během následujících měsíců bych se rád podíval na zoubek i dalším MM romancím, které Lenka napsala, jednak knize Zmatená nevinnost, ale také její trilogii Strasti Strasti vánočních svátků, Strasti s Bertem a Strasti nás dvou. Rád totiž čtu a podporuji české autory a moc si vážím této nově navázané spolupráce.
Jedná se o skvěle vystavěný svět v podobě celé trilogie, kde se Neal Shusterman náležitě vyřádil a každý díl má svou specifickou atmosféru. Rozhodně řadím sérii Smrtka mezi mé nejoblíbenější série jak v klasické papírové podobě, tak i jako audioknihy. A kdo by neměl dost příběhů smrtek a světa budoucnosti, tak si můžete ještě jako takový drobný dojezd přečíst Kosení, což je sbírka povídek, které dovysvětlují některé události, které se během série odehrály nebo se vrací k některým vedlejším postavám.
Ať už na začátku knihu otevřete s jakýmikoliv očekáváními, konec byste neodhadli snad ani v polovině knihy. Tak nepředvídatelný dokáže být Neal Shusterman.
Zajímavou věcí na celém světě smrtek je třeba volba svého patrona při jmenování smrtek. Učedníci si při přijetí do cechu smrtek volí nějakou slavnou osobnost, takže se můžeme setkat se smrtkou Amundsenem, Curieovou, Faradayem, Beyoncé, Kahlo nebo Brahmsem.
Kniha Nimbus nám dává nahlédnout také do hlavy Nimba, tedy systému, který vše řídí a je všemu v našem světě nadřazený. Obzvláště jeho komentáře k tomu, co se zrovna v příběhu děje, jsou zajímavé a leccos vysvětlují. Knihu jsem četl souběžně s audioknihou, kterou načetl stejně jako u prvního dílu Vasil Fridrich. Ten se k této sérii hodí, jeho hlas může trochu připomínat mladší verzi Martina Stránského a v jedné kapitole ho doprovodí také Jiří Suchý z Tábora. Hudební předěly na konci kapitol nebo výjimečně i v průběhu kapitol, když se mění děj, jsou výstižné a nejsou rušivým elementem. Kdo si na ně zvykl u audioknihy Smrtky, ten se bude u Nimba cítit jako doma.
Všichni o ní mluví, všichni ji chválí. No tak dobře, ne úplně všichni, ale většina ano. Často se Smrtka od Neala Shustermana objevuje mezi TOP knihami za rok 2018 a musím říci, že právem.
Styl Neala Shustermana je svižný a čtivý, sledujeme příběh popisovaný z pohledu vypravěče. Výjimku pak tvoří útržky z deníků ctihodných smrtek či učedníků. Ty jsou psány z pohledu konkrétní postavy. Ke snadnému četní hodně napomáhá také překlad Petra Kortleho. Ten má za sebou mimo jiné třeba celou sérii Labyrintu, takže rozhodně byla jeho volba správná. Kapitoly nebyly jednotně krátké nebo dlouhé, což se hodilo k nepředvídatelnému vývoji v ději. Velmi zajímavé ale byly již zmiňované úryvky z deníků smrtek. Ty totiž nejenže přibližují situaci ve světě budoucnosti bez smrti, ale také nám dávají k nahlédnutí pocity různých smrtek. Kosení není úplně stejné jako naše vraždění, ale jisté podobnosti by se najít daly.
Suma sumárum jsem byl ze Smrtky opravdu nadšený. Ať už érou, ve které se příběh odehrává, tak stylem vyprávění nebo jednotlivými postavami. Po všech těch dystopiích, se kterými se v poslední době roztrhl pytel, je tahle de facto utopie velmi příjemným osvěžením. Jenže to s tou utopií zase není až tak růžové.
Začátkem bych rád podotknul, že miluji cestování a rád poznávám jiné kultury, vlastně se sám sobě divím, že jsem zatím žádný cestopis ještě nečetl. Ale mám také rád humor, takže jsem se podle ukázek na tohle čtení dost těšil. Dominika Sakmárová v knize Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi vypráví svoje příhody z cestování po Asii. Resp. ze svého studia na Taiwanu, posléze toho, když za ní na Slovensko přijeli její kamarádi ze zahraničí a byli konfrontováni se slovenskou kulturou, a nakonec to byly zážitky ze samotné Číny. A že to jako celek fungovalo vlastně strašně dobře.
Hlavně formát kraťoučkých kapitol, kdy každá je dlouhá max. 2-3 stránky, je strašně čtivý a rozhodně knize pomáhá, čtení je potom hodně svižné a není problém třeba za cestu MHD přečíst takhle několik mini příběhů a zážitků. Ze slovenštiny přeložila Milena Machalová, ale myslím si, že by čtení mohlo být zajímavé i ve slovenském originále, přeci jen už jsem zkoušel slovensky číst, tak by to nemusel být takový problém.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
V druhém díle pokračuje autorské duo Sarina Bowen a Elle Kennedy téměř tam, kde první díl skončil. Wes a Jamie se přestěhovali do Toronta, Wes se postupně sžívá s novou rolí vycházející hvězdy profesionálního týmu v NHL, zatímco Jamie se té své vzdal a místo toho šel trénovat juniory, což ho naplňuje. Jenže Wes si nepřeje, aby se o něm vědělo, že je gay a že žije s mužem, proto svůj tah před novináři a veřejnosti tají. Což by bylo mnohem snazší, kdyby se k nim do stejného domu nepřestěhoval Wesův spoluhráč Blake. Tím se vše začíná samozřejmě komplikovat.
Více asi netřeba dodávat, opět na vás čekají žhavé scény, kterých ale není tolik, jako v prvním díle a zde toto téma ustupuje trochu do pozadí a autorky se mnohem více soustředí na vztah mezi hlavními hrdiny a na komplikace, které musí prožívat a že jich rozhodně není málo. Střídání kapitol z pohledu Wese a Jamieho také rozhodně přidává na dynamice celé knihy, ale zde se častěji stává, že máme několik kapitol za sebou z pohledu jednoho, aby pak přišla delší část popsaná očima toho druhého.
Trochu si říkám, co mi vlastně bránilo tuhle knížku přečíst už před několika lety, protože pokud si to pamatuji správně, pořídil jsem si ji společně s pokračováním již na jaře roku 2020 během první vlny covidu a od té doby mi ležela v knihovně nepřečtená. Možná jsem měl strach začít číst tyhle queer erotické/romantické knížky, protože jsem se bál, že budou až moc žhavé. Což nepopírám, opravdu je to žhavé, ale musím neskromně přiznat, že přesně takové čtení mě baví. A proto jsem rád, že okamžitě po dočtení knihy On můžu s Wesem a Jamiem strávit ještě více času u pokračování s názvem My. Závěrem tak snad lze říct jedině to, že pokud váháte, vyzkoušejte to a sami uvidíte, jestli vám tenhle styl sedne nebo ne. Mně rozhodně sedí skvěle a mám pocit, jako by ve mě probudil nějakou vnitřní skrytou stránku, o které jsem dosud netušil.
Mnoho lidí si možná řekne: “České fantasy? Děkuji, nechci.” Nebudu se tajit tím, že i já jsem byl zpočátku nedůvěřivý. Naslouchač mi padl do oka už dříve mezi e-knihami ve slevě, ale pořád jsem nebyl rozhodnutý. V tu dobu, někdy na podzim 2016, jsem ale začal o knize vážně uvažovat a hledat si o ní víc a víc. Když jsem pak viděl nespočet nadšených recenzí i video recenzí, bylo jasno a já nakonec bez delšího váhání pořídil knihu papírovou. A dobře jsem udělal!
Kdybych nevěděl, že kniha pochází z pera české spisovatelky, nikdy by mě to nenapadlo. Odhadoval bych to na překladovou beletrii, možná kvůli lokalitě, kde se kniha odehrává, třeba nějakého ruského autora. Kniha začíná postupně čtenáře zasvěcovat do života a světa sklenařů a sleduje vývoj dospívající dívky a její vztah k ostatním členům pětadvacítky. Z jazykového hlediska hodnotím pozitivně použití “nových” slov, která ale tak úplně nová nejsou. V knize je vysvětleno, že předkové sklenařů přišli z Rumunska, takže proto i ta nová slova, která používají sklenaři, mají svůj původ v rumunštině.
