Sem přichází něco zlého

Americký spisovatel Raymond Douglas Bradbury je jedním z nejznámějších sci-fi autorů dvacátého století. Narodil se v Illinois ve Waukeganu. Jeho dědeček a pradědeček byli vydavatelé novin a Bradburyho to odjakživa táhlo ke knihám. Už jako malý hodně psal a četl a trávil většinu svého času v místní knihovně. Mezi jeho oblíbené autory patřil Wells, Verne a Burroughs. Waukeganská knihovna byla později místem, kde se odehrával jeho román Tudy přijde něco zlého. Kdyby se Bradbury nestal spisovatelem, pravděpodobně by se chtěl stát kouzelníkem. Magie byla jeho velkým koníčkem. Když mu bylo 13 let, jeho rodina se přestěhovala do Los Angeles; Ray po absolvování tamější střední školy nenastoupil na univerzitu, jak se od něj očekávalo, ale začal se živit jako prodavač novin. Tvrdil, že veškeré potřebné vzdělání mu daly knihovny a vysoká škola pro něj byla zbytečná. A bylo to právě v knihovně Powell Library při UCLA, kde si ve studovně pronajal jeden psací stroj, na kterém napsal své nejslavnější dílo 451 stupňů Farenheita (1953). V listopadu 1941 vydal v časopise Super Science Stories (Skvělé vědecké příběhy) povídku s názvem Pendulum, za kterou získal svou první odměnu, 15 dolarů. Na konci roku 1942 už pracoval jako spisovatel na plný úvazek. Jeho první sbírka povídek Temný karneval vydalo v roce 1947. Ačkoliv začal už v roce 1938 publikovat sci-fi povídky ve fanzinech a byl přizván do Losangeleského sci-fi spolku, nikdy se za spisovatele science fiction nepovažoval, říkal o sobě, že nepatří do žádné narativní kategorie. Populárním se stal teprve až po vydání své sbírky povídek s názvem Marťanská kronika, která je představitelem filozofické science fiction. Kromě povídek a románů psal také eseje, kritiky a detektivky. Byl velmi plodným autorem, celkem napsal více než 30 knih a přes 600 povídek. Co se týče Bradburyho soukromého života, celý život žil v Los Angeles se svou manželkou Margueritou, čtyřmi dcerami a smečkou koček. Je proslulý tím, že celý svůj život zarytě odmítal moderní technologie a tvrdil, že k životu by člověku měl bohatě postačovat telefon a psací stroj.